Bum prásk dup dup dup dup… Je tma a 6:30 ráno a Elenka už se vychrupla, vyřítila se z pokoje a dupe dolů po schodech. Zapíná televizi a pokud není naděna Klenot TV, přepíná.
Ozývá se radostné výskání. Elenka našla Klenot TV, diamant (Elenky kamarád) se točí a paní prodává šperky. Teď přijde na řadu otevření mého notebooku a naladění YouTube kanálu. Ten už také hraje, tak teď už jen zapnout iPad a ideální ráno může začít…
Ještě si mohu chvíli poležet, než se Elenka nabaží všech zařízení a bude zase dupat nahoru, aby se připomněla se snídaní. To většinou vzbudí i syna, takže vstáváme všichni a začíná celodenní blázinec. Na etapy snídáme, děláme hygienu sobě i dětem a vymýšlíme program. Máme nouzový stav, škola je zavřená. Paní učitelka nám dala papírovou tašku s různými pracovními sešity a skládačkami na procvičování logických řad apod. Také jsme dostali krásné vánoční dekorace a PFko. Kdyby nebylo teprve 3. listopadu, radost z výtvorů by byla ještě větší.
Je 8 hodin, jsme po snídani, doma už to vypadá jako po výbuchu atomovky a dcera se posunky dotazuje, jaký bude celodenní program? Do 21 hodin, než půjde spát, zbývá už pouhých 13 hodin, které potřebuje zaplnit nějakou zábavou, kterou musíme vymyslet a zajistit my, nebo spíše já. Celý život chodíme na stejná místa, neznámá nemá ráda. Všechno oblíbené je nyní zavřené – ZOO, Muzeum železnic, nákupáky, bazén. Zbývá pobyt u babičky a pobyt venku, který Elenka moc nemusí, především v podzimních a zimních měsících.
Vyrážíme nakonec k dědovi do kanceláře do Říčan. Jsou tam staré hodiny, ty natáhneme a budou bimbat. Starý budík bude zvonit, Elenka bude houpat lustry a trápit CD přehrávač. Oblíbená zábava na dopoledne. A bonus – cesta nám bude trvat 20 min a to si stihnu vypít kafe, takže jedeme.
V kanceláři jsme krásně zabili dopoledne, děti nic nezničili, tak můžeme jet zase domů na oběd. Po obědě děláme s Elenkou úkoly do školy. Pak přichází čas na rehabilitaci. Protahujeme zkrácené šlachy, děláme posilovací cviky, Elenka kouká na pohádky a u toho za vydatného povzbuzování ujede 3 km na rotopedu. Je 14 hodin a Elenka už se doma nudí. Co budeme dělat? Hlava mi šrotuje už od rána. Co vymyslet, aby to nedopadlo pláčem a zhroucením někde venku na chodník? Naštěstí přestalo pršet a je celých 10 stupňů, tak riskneme venkovní aktivitu. Odhodlám se přestavit manželovi odvážný plán. Naložíme pro Elenku tříkolku do auta, pro nás koloběžky a pojedeme ze Slivence asfaltovou cestou bez provozu aut k lesnímu zoo koutku. Je to asi 1,5 km, to bychom mohli zvládnout. Elenku lesní zoo koutky nikdy nebavily. Potemnělé kotce, kde ve stromě spí schovaná kuna, jí nic neříkají. Ale je to alespoň nějaký cíl. Tuším plačtivou scénu z programu, který je pro Elenku nezábavný, ale riskneme to.
Elenka se asi před měsícem naučila sama brzdit, tak jezdí na tříkolce už sama a já jedu vedle ní na koloběžce. Jsem zpocená od stresu, nápad navštívit lesní zoo koutek měla půlka Prahy a já přemýšlím, do koho Elenka cestou nabourá. Hodně nahlas křičím povely “brzdi”, “neboj, vyhneme se”, “ne do lesa, jeď po silnici”, takže lidi chápou, že jsou v ohrožení a sami ochotně uskakují do pole i s kočárky. Nakonec dorazíme do zoo koutku. Snažím se přenést na Elenku nadšení z pár zvířat, která zahlédneme ve výbězích. Elenka je kupodivu v pohodě a běhá mezi kotci. Nakonec se zasekne u výběhu s muflony. Pozorně sleduje samce s velkými parohy. Za chvíli začne kvílet nadšením. Kvílí půl hodiny. Dospělí i děti postupně přestávají sledovat zvířata a sledují Elenku. To není podstatné, důležité je, že Elenka sleduje muflona a líbí se jí. Pak se ještě zhoupneme na houpačce pro 3leté děti a za tmy jedeme zpět k autu.
Jsem nadšená! Je 18:30 a my jedeme teprve domů a obě děti jsou spokojené. Manžel mi cestou říká, jak je v šoku, že to Elenka dala a líbilo se jí to. Že měl od začátku stažený žaludek a čekal velkou scénu. Co dodat, máme to oba stejně…
Doma si dáme večeři a jdeme koupat děti. Pak vyčistíme zuby a jde se číst. Je 22 hodin, dosedáme na gauč. Jsme unavení, ale nadšení. Dnes se to povedlo! Máme nový zážitek a nový cíl, kam můžeme příště zase vyrazit…
Poznámka redakce: Elenka je třináctiletá slečna s genetickou vadou způsobující středně těžké mentální opoždění, nemluví, má autismus a epilepsii. Má zdravého brášku, kterému jsou necelé 3 roky.
– ms –
